BLOG NEAKTIVNÍ!!!!!!!
NERUŠÍ SE, ALE NEAKTIVNÍ NA VŽDY! :(

Nový - MOŽNOST SPOJENÍ S LEIKO!
www.Zakkyte.blog.cz

Mezi bratry 2

12. února 2012 v 19:42 | Leiko & Riko |  Mezi Bratry
Další díl je na světě, sice jsme asi už u 8 kapitoli, ale zveřeněné jsou zatím 3, u mě jste si bohužel museli počkat:D jsem trochu zaseklá ^^ ...Tak, slabota, brzo se to rozjede, ale všimla jsem si, že v tom máme snad všechny žánry, psycho, erotika, romatika no prostě vše:D A zjistila jsem, že Riko je vrah!:D Normálně by furt vraždila všechny!:D Takže vám část prozradím dopředu, bude tam několik pokusů o vraždu Oo" ...:DDDDDDDDDDDDDDD

Sasuke Uchiha
Itachi na mě mluvil celkem nervózně, což mě překvapilo, vždycky byl tak vážný, takový že ho nic nevyvede z míry. Zatřepal jsem hlavou, a usedl ke stolu.
Fuj, natto, vždyť ví že to nenávidím, tak proč mi to dělá k jídlu? "Nemám hlad" Odsekl jsem, a ignoroval jsem jeho předešlou větu, že nechce nic
slyšet o tom, že nebudu jíst. Ještě předtím, se mě však zeptal, jak bylo ve škole. Co se o to najednou zajímá? A řekl otrava? On, vždyť mi furt cpe
že ve škole musím být vzorný, a jiné jeho připomínky. Zamračil se, nejspíš se mu nelíbila moje věta. V ruce jsem si hrál s příborem, a bouchal sním do
stolu. Itachiho ruka mě však zastavila, a příbory mi sebrala. "Co děláš?"Vyprskl jsem. Nic neřekl, jen příbor hodil do dřezu, a zase usedl k jídlu.
Co to sním je? Jindy by mě za to sežral, dával hodinové přednášky o tom, jak jsem hrozný, a nevychovaný. Chtěl jsem ho trochu vyprovokovat, tak jsem
si šel do šuplíku pro další příbor, probodl mě pohledem, já to však ignoroval a začal bouchat do dřevěné linky. Přišel ke mě blíž, násilím mi sebral
příbor, odhodil a kdyby pohled uměl vraždit, nejspíš bych ležel na zemi. Tak nejdřív je na mě milej, ptá se jak se mám ve škole, lochtá mě. A teď je
najednou zlej. Co to sním ksakru je? Ty jeho úhlovky mě stahovali z kůže, bylo to docela nepříjemný. Na to, jaký jsem, tak tohle mě opravdu donutilo
znervóznět.
Itachi Uchiha
Když jsem viděla co Sasuke dělá byl jsem dost zklamaný. Snažil jsem se dělat vše pro jeho dobro ale on mi to vždy jen oplácel svým arogantním chováním.Jakmile řekl že nebue jíst zamračil jsem se. Poslední dobou nejdel nic z toho co jsem udělal k jídlu. Co jsem jen dělal špatně? Jakmile začal bouchat příborem moje veškerá dobrá nálada byla pryč.
Sebral jsem mu příbor a hodil jej do dřezu a ani jsem se nepodíval kde dřez je. Vše se ve mně dusilo.Copak jsem dělal něco špatně? To jsem opravdu tak hrozný bratr že si nezasloužím jeden den klidu?
Sasuke se prostě rozhodl že mě bude vytáčet když si vytáhl druhý příbor. Vstal jsem ze židle a sebral mu příbor. Koukl jsem se na něj jedním ze svých pohledů a až potom si uvědomil jaký pohled to byl. Potřeboval jsem vypnout. Všechno semi sypalo na hlavu. Kdyby naši rodiče neumřeli tak by snad všechno bylo jinak. Ale takhle?
,,Proč tohle děláš Sasuke?! Proč?! To se pořád musíš chovat jak namyšlenej fracek?!" vyjekl jsem na něj a stál při tom ve dveřích.
,,Opravdu nechápu co tím sleduješ ale veř mi že máma by z toho nebyla nadšená" možná že jsem byl až příliš krutý když jsem se zmínil o matce. Sasuke nesl vždycky těžce její smrt a často mi to dával za vinu. Já byl ten co ji nedokázal při operaci zachránit. Od té doby mne nesnášel jak mohl.
Jen jsem zakroutil hlavou a mlčky odešel se sklopenou hlavou k sobě do pokoje. Měl jsem chuť se vším skončit. Něco udělat aby bylo všechno za mnou ale nemohl jsem.
Někdo se musel o mého bratra postarat. I když jeho výchova byla nad mé síly. Zavřel jsem se k sobě do pokoje a vůbec mne nezajímalo že jsem nezamkl. Zašel jsem do koupelny a pustil si na hlavu studenou vodu ze sprchy. Sledoval jsem jak jednotlivé kapičky stékalí po mích vlasech.
,,Proč?" pronesl jsem tiše.
,,Proč tohle děláš?To spolu jednou nemůžeme vycházet jako rodina? Copak jsem tak špatný?" povzdychl jsem si při těchto slovech. Oči mi slzeli. Vše mi to bylo tak líto. Cítil jsem jak se po mé tváři svezla jedna slza následovaná druhou.
,,Proč......" povzdychl jsem si podruhé a vzal si ručník. S ručníkem jsem přešel kolem svého stolu kde byli jen samé účty které jsem jen tak tak zvládal platit. Všechny ty výdaje byli na mě moc. V nemocnici mi neplatili mnoho a tak mi přišlo že spíše jen přežíváme.
,,Mami,tati.Kéž by jste tu byli" s těmi slovy jsem se svezl zády o stěnu na zem kde jsem nechal svoji hlavu spadnout mezi ramena.
Sasuke Uchiha
Nečině jsme na něj jen zíral. Pak na mě začal křičet, opravdu mě zaskočil, nikdy na mě nekřičel, vždycky byl milý, a bral mě jako mladšího bráchu
ať jsme, jaký jsem. Potom, co vykřikl tu druhou větu, lehce jsem se otřásl, víčka jsem pevně semnknul k sobě, a hluboce jsem se nadechl. Proč to řekl?
Vždyť ví, že mě to pořád ještě bolí! Dělá mi to naschvál! Protože on za to může! Kdyby nebyl tak hroznej ve svém oboru, určitě by ji zachránil! Ale on?
Nechal ji umřít! Táta umřel ještě před mámou, při letecké havárii. On, byl sice přísnej, ale jinak hrozně hodnej. Měl jsem ho rád, všichni na svoje rodiče
nadávají, že jsou moc strarostlyví, že je občas obejmou. Ale co já bych dal za to, abych slyšel tátovo přísný hlas, jak říká, že mám být brzy doma. Mamku,
jak se na mě směje, a pomáhá mi, když to potřebuji. Otevřel jsem oči, a zjistil jsem, že Itachi už tu není. Tichými kroky, a se svěšenou hlavou, jsem kráčel do svého
pokoje. Úplně mi zkazil náladu, je to nejhorší brácha co mám! I ten Uzumaki, je lepší než ON! Lehl jsem si na postel, a zíral do stropu. Byla tu tma, že jsem neviděl
ani na špičku nosu. Převalil jsem se na bok, a po mých lících, začali stékat malé, průzračné kapičky. Linuli si hezkou cestu, a smáčeli můj sametový polštář.
Nejsme bohatí, ale nejsme na tom nejhůř, jelikož strýček Madara nám občas pomůže, i když jen opravdu zřídka. Všechno odpracuje Itachi, a já občas chodím na brigády.
Dům máme po rodičích, takže takový obrovský dům, na konci Konohy. Počkat, strýček Madara? Proč vlastně nejsem sním? Je hodnej, má dost peněz, sice bydlí v Deštné,
ale tam pár lidí znám, a všichni jsou lepší než ti usmrkanci od nás, a rozhodně tam není blonďatá cihla. Zvedl jsem se do sedu, utřel si slzy, vstal jsem a šel jsem
k velkému oknu, které jsem otevřel, a mě ovanul příjemný noční vánek. Sedl jsem si na parapet, i když to bylo vysoko, mě to nevadilo sedával jsem tu už od 8let.
Koukal jsem na malé zářící body na černé obloze. Měsíc byl právě v úplňku, působilo to magicky. Pousmál jsem se a volnou ruku, jsem zvedl do výšky, směrem k měsíci.
Semknul jsem ji v pěst, a tiše šeptl. "Nikdy nezapomenu...mami...tati" Jediný narušitel této chvilky, byla stále tekoucí voda, zdálo se mi to podezřelé, už dost dlouhou
dobu teče. Zvedl jsem se z parapetu, a naposledy můj pohled upoutal měsíc. Prošel jsem pokojem, otevřel dveře a pomalu kráčel ke koupelně. Dost dlouho jsem se přemáhal
abych to udělal. Zaklepal jsem na bílé dveře, a čekal odpověď. Ta však nepřišla, zkusil jsem to ještě jednou, stále nic. Začal jsem být trochu nervózní. Zatáhl jsem za
kliku, a pomalu otevíral dveře. Seděl na zemi, s hlavou mezi rameny, a nejspíš nevnímal. "Itachi?" Broukl jsem. Koukl na mě, a náhle stál v pozoru. Zrudl jsem, když jsem
viděl jeho postavu, a hlavně to podstatné, mého staršího brášky chloubu. Rychle jsem se otočil a utekl do pokoje, bylo to zbabělí, ale co v téhle situaci, asi mám dělat.
Zorničky se mi zúžili strachem, když jsem zjistil, mou menší bouli v kalhotách. Zamrkal jsem, a zkontroloval, jestli to tak vážně je, a ano bylo. Vzrušil mě vlastní bratr?
Celé dny, se u nás na škole promenádují holky, sotva v něčem co připomíná oblečení, ale to mě nevzruší, vzruší mě až pohled na svého náheho bratra? Bylo to zvrhlé, řekl jsem
si že to nejspíš byl nějaký zkrat, a hodlal jsem se činit, strčil jsem si dlaň pod kalhoty, načež i pod boxerky, a s křečovité sevřenýma očima, jsem přivedl svoji erekci k vrcholu. Avšak tím nejhorším způsobem, představoval jsem si svého bratra.
Zrovna jsem se přemlouval že se obeču do pohodlného oblečení když v tom do pokoje vtrh můj bratr. Lekl jsem se a ihned vyskočil na nohy. Až poté jsem si uvědomil že jsem stále nahý a bez oblečení. Sasuke utekl dříve než jsem stačil něco říct. Rychle jsem na sebe nasoukal nějaké oblečení. No nepřipadalo mi vhodné abych se před bratrem nyní ukazoval a tak jsem sebou švihl o postel.
,,Co se to se mnou děje?" pronesl jsem jen tak do vzduchu. Cítil jsem jak se trochu červenám když jsem si vzpoměl na to jak mě Sasuke viděl. Hodil jsem si přes obličej polštář abych se dostal z toho stavu.
,,Ksooo.Kolem mě chodí spousta slečen tak proč tohle?" zašeptal jsem si. Bylo mi to poněkud nepříjemné.
Více než cokoliv jiného mě mrzelo to jak jsem po svém bratrovi vystartoval. Zvedl jsem se a koukl se na dopis od našeho strýce v kterém stálo že nás už nebude dále finančně podporovat.
Musel jsem si povzdychnout. Vše se komplikovalo.
________________________________________________________________________________________________________________
Eh, už v 5 kapitole, je yaoi:3 ..takže se těšte a zanechte komentík arigató Riko & Leiko
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 12. února 2012 v 20:20 | Reagovat

oh moc kawai :) už se těším na uchylačiny a další dílek :PP

2 Lee Scarlett Yukio-sama ♥ Lee Scarlett Yukio-sama ♥ | Web | 12. února 2012 v 20:58 | Reagovat

Jo Noriaki má vážně  dobrej hlas :))

3 Koinaku Koinaku | Web | 13. února 2012 v 10:28 | Reagovat

Ani nevím, koho mám víc litovat...spíš Itachiho, Sasu se chová jako zmetek :D.
Mimochodem, udělala jsem Ti kartu do Uchiha FC ^^ http://ajaakta.blog.cz/galerie/clenske-karty-k-fc-uchiha#

4 Hizukimaru Hizukimaru | Web | 13. února 2012 v 22:35 | Reagovat

Naprost kouzelný!!!!! O_O prsím rychle další díl, nebo už to nevydržim...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama